Mistrovství šeltii Heroltice
Třetí dubnový víkend jsme absolvovali s Monikou a Fee-Bee jednodenní klubové mistrovství v Herolticích. Usoudily jsme, že to není tak daleko, po dálnici se teď jede krásně už od Ostravy, rozhodly jsme proto, že pojedeme „na otočku“.
Brzy ráno jsme se nalodili a vyrazili na jih. Cesta ubíhala krásně, Monika je skvělý navigátor, takže jsme vlastně ani nebloudili (jen na závěr jsme přejeli odbočku do kempu, kde se mistrovství konalo).
Závody posuzovala Alice Glöcknerová, jejíž parkury jsou pro nás jako stvořené. Dlouho jsem laškovala s myšlenkou, že bych současně absolvovala i výstavu a bonitaci, nakonec jsem to zavrhla a dobře jsem udělala. Mistrovství se zúčastnilo asi 30 šeltií, kdežto výstavy nepoměrně více, takže když jsme odjížděly, výstava teprve končila a následovala bonitace, což by byla další nejméně hodinová ztráta. Navíc bychom musely mít vysílačku, abychom se informovaly o tom, jak to vypadá v sektoru agility a sektoru výstavy, protože výhledu bránily chatičky.
Sherrynce tentokrát Aliciny parkury příliš nesedly, nezaběhla ani jeden z nich, Alice je pojala jako skutečnou prověrku s tím, že zvítězit má opravdu ten nejlepší. Takže postavila hodně technické tratě, kde bylo nespočet možností se diskvalifikovat. Tak jsme pokaždé využili aspoň jedné…
O něco lépe dopadla Monika, která běhá zatím v jedničkách, proto měla jeden Open jiný, takže se jí podařilo ho doběhnout. Jelikož se ale mistrovství počítalo, jako obvykle, ze součtů, na bedně nestála ani jedna z nás. Ale nelitovaly jsme, byla to příjemně strávená sobota a zbylo nám ještě i dost sil na nedělní brigádu, kde jsme připravovali klubovnu, parkur i zázemí pro závody O nejlepšího zónovkáře. Jelikož jsme byly jen dvě a Monča ještě neumí natáčet kamerou v jedné a foťákem ve druhé ruce, jsou běhy zatím u ní. Věřím, že jakmile se k nim dostanu, podaří se mi je co nejrychleji umístit na web. Prozatím alespoň pár fotek, které najdete zde.