O nejlepšího Zónovkáře 2010
Jenom Naďa se zatím stále nějak nestíhá srovnávat sama se sebou, natož se mnou. Holky na cvičáku sice říkají, že někdy se už na ty běhy dá i dívat, ale zatím prý jenom na část. To bude super, až se bude dát dívat na celé!!!
Už se ale dostávám do situace, že nejsem diskvalifikovaná ve všech bězích, ale dost jich už i dobíhám. Sice s nějakými chybičkami, ale nikdo není neomylný, žejo…
Jumping na rozběhání byl luxusní, jak říkala Alice. Akorát, že nás ho moc nedoběhlo. Já teda taky ne, protože Naďa se mi motala pod nohama. Kdyby mě nechala normálně běžet, třeba by to bývalo bylo dopadlo jinak….Tím pádem součet Jumpingů v háji.
První Open byl moc pěkný a moc dobře se mi běžel, jen mě jedno odmítnutí odsunulo z druhého až na 14. místo. Bernd prostě taky umí postavit krásný parkur!!
Druhý Open stavěla Alice a byl úžasný. Jenže měl
Ale nevadí, příští rok je taky rok…
Druhý den se dařilo o trošičku lépe, i když jen relativně. Na třetím Openu jsme se diskvalifikovali, na čtvrtém jsme doběhly, ale nebyla jsem si tedy jistá, jestli jsem šla správnou dráhou… Pan rozhodčí říkal, že ano, ale já myslim, že jsem šla jednu skokovku dvakrát. No, v konečné fázi to bylo jedno, protože jsem skončila na chvostu.
V Jumpingu jsem si zopakovala umístění ze soboty, byla jsem s jedním odmítnutím zase 14.
Ale nebojte, jak říkával otec od Nadi – nejhorších je prvních 60 roků… Potom už to jde….