JIP Lenka 2010
Z výstavy jsme se jen kratičce zastavili doma se převléknout, vyměnit tašku za batoh, doplnit dobrotky a kolem 16. hodiny jsme už byli na cvičáku. Tady jsme chytli zrovna konec bouřky, takže zanedlouho jsme začali trénovat.
Armie byla celkem při chuti,já taky ještě nebyla moc unavená, tak to pěkně odsejpalo. Až do půl sedmé. To došlo na cvičáku ke dramatu.
Stalo se něco neskutečného, neuvěřitelného a kdybych to poslala do soutěže "To nevymyslíš",. tak bych určitě vyhrála...
Eliška, že prý bude psům házet aporty. Psi vesela běhali, byl čas je zase zavřít do domečků, tak se rozhodla, že poslední aport jim kopne. Balonek spustila z ruky na nohu a chtěla (a možná to částečně i provedla) do něj kopnout. Jenže Ťapka šla po balonku, takže po něm chňapla. Narazila Elišce do nohy. Vzápětí jsme zjistili, že má ulomený špičák. Hledali jsme ho, nenašli. (jako že jsme mysleli, jestli není třeba někde zapíchlý Ťapce v dásni, ulomilo se ho docela dost, asi třetina, tekla z něho krev, takže to vypadalo, že je otevřený i nerv). Za chvilku se začala Ťapka třepat, klepat, padat na jednu stranu, kulhat nejdřív na zadní, pak na přední, tak jsme volali na veterinární pohotovost a že tam pojedeme s podezřením na otřes mozku (byla to docela slušná šupa). Byli jsme skoro naloženi, když Eliška, kterou ta noha docela bolela, rozvázala kopačku a ozvalo se: už nemusíme hledat ten zub!! Eliška ho má v noze!!
Tak jsme ji sbalili taky, at ji veterinářka ošetří při jednom a ten zub jí vytáhne.
Byl to docel masakr ho dostat ven, protože špičák je dole úzký, ale nahoře široký, kůže se nad ním "zavřela", takže se musel prorvat zpátky ven přes kůži. Eliška trpěla jako pes, veterinářka jí zub po kratším boji vytáhla, vydezinfikovala, dala jí i antibiotika. Ťapce píchla kortikoidy jako prevenci pro případný otok mozku, s tím, že zorničky reagují normálně, že by tam mohl sice být i slabý otřes mozku, ale že to asi nebude nic dramatického. Pokud se týče zubu, že se uvidí. Pokud se to zatáhne, tak se nic dělat nebude, když jí to bude bolet, tak buď plombovat (s tím, že by už na tom nikdy nesměla kousat), nebo vytrhnout. Podotýkám, za 14 dnů nato jela Ťapka na mistrovství světa.
Eliška jezdí do práce autem, což nepřipadalo v úvahu, na nohu nemohla ani našlápnout, natož šlapat na plyn nebo dupnout na brzdu, proto rozhodla, že nepojede k doktorovi v pondělí (pro zbytek antibiotik, dostala totiž jen "zaváděcí" dávku), neměla by se k němu jak dostat, ale že zajede na pohotovost v neděli odpoledne, že ji tam odveze její přítel. Ono to totiž příšerně bolelo, takže na místě byl rentgen a případná revize.
Na pohotovosti jí to samozřejmě neuvěřili, co že si to vymýšlí, než jí tu ranu začali čistit a zjistili, že v ráně zůstala ještě část kopačky, prý asi 3 x 10 mm. Což bylo logické, protože Ťapka udělala špičákem díru do nártu a šla přes ponožku a kopačku a jestli byl zub nahoře, tak bota a ponožka musely zůstat pod špičákem.
Zrentgenovali jí nohu, kosti že jsou v pořádku, ovšem má tam otok, který tlačí na měkké tkáně, ty zase tlačí na nějaké nervy a výsledek byl, že nemohla téměř hýbat prstama na noze. (jako že to ani neměla v úmyslu, protože to strašně bolelo, ale na druhé straně nevydržela mít bolavou nohu bez pohybu).
Následně byla na chirurgii, noha nadále velice bolí (díra ma průměr asi 2 cm - a na hloubku měla v noze asi 1,3 cm špičáku - a Ťapka musela na veterinu pro potvrzení, protože to doktor klasifikoval jako napadení psem. Z čehož byla majitelka Ťapky úplně hotová, protože žertem jsme říkali, že je otázka, kdo koho napadl...
Ať tak, či tak, Ťapka potvrzeni o absenci vztekliny dostala, a po týdenní karanténě dostala potvrzení další.
Příběh ještě nemá šťastný konec, protože Eliška je stále zraněná, vyfasovala berle a přibližuje se zatím pouze jejich pomocí. Na běhání může zatím zapomenout, ovšem na druhé straně - povodně nadělaly tak řádnou škodu, že teď se ani cvičit nedá. Krom toho na klubovnu spadly stromy, proto je teď zákaz vstupu na cvičák. Alespoň má Eliška čas se doléčit, aby zase mohla naplno běhat.
Jména zraněného psovoda a psa byla z pochopitelných důvodů pozměněna.....
Neděle pak už byla poklidnější...